Hasičské spolky se od dob svého vzniku pokoušely vytvořit širší zájmové organizace. Počáteční snahy byly neúspěšné a to hlavně z finančního hlediska a neochoty radních. Se vzrůstající manufakturní výrobou však docházelo k čím dál více a hlavně větším požárům, což mělo za následek vytvoření organizovaných sborů hasičů. 

První český sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1864 ve Velvarech. V tu dobu však na území království českého působilo již několik dobrovolných sborů německých. Vůbec jako první vznikl dobrovolný sbor v Zákupech, a to roku 1854. Jako druhý v roce 1861 vznikl sbor v Liberci. Oba dva však byly německé. Přibývání hasičských dobrovolných sborů v království českém a jejich rozvoj se projevil potřebou jednotné organizace stále naléhavěji, a tak o nové organizaci bylo jednáno už v roce 1872 na sjezdu německých hasičů českého severozápadu v Karlových Varech. Zde byl zvolen zvláštní výbor jenž měl vykonati všechny předběžné práce k založení jednoty pro český severozápad. 

Sjezd župní hasičské jednoty liberecké konaný dne 1. září 1872 v Chrastavě však postoupil dále, usnesl se totiž po návrhu p. Ed. Kahla z Liberce na založení zemské ústřední jednoty spolčující všechny dobrovolné sbory hasičů na území království českého, a to jak české, tak i německé. K tomuto došlo v roce 1878 na sjezdu v Teplicích. Do Zemské ústřední jednoty vstoupilo 12 německých žup se 189 sbory, mezi nimiž byl i Liberecký sbor. Protože českých žup byla menšina, projevilo se to i ve volbách a v zastoupení v předsednictvu zemské jednoty, kde nakonec byly české sbory potlačeny tak, že neměly v předsednictvu žádné zastoupení. 

13. listopadu 1887 využily německé sbory své početní převahy v organizaci a na valné hromadě přijaly nové diskriminační stanovy. Nepřijatelná pro českou část byla hlavně ujednání o úřední řeči, pojišťovacím systému, stejnokrojový předpis a další. Na jednání ústředního výboru dne 11. 5. 1890 bylo doporučeno rozdělit zemskou jednotu na dvě části a to Českou Zemskou ústřední hasičskou jednotu království českého a německou Feuerwehr-Landes-Zentral-Verband für Böhmen, kde byl členem i Liberecký hasičský sbor a liberecká župa. Ta dosáhla do roku 1901 celkem 17 sborů v následujícím pořadí založení: Liberec (1861), Vesec (1865), Vratislavice (1869), Ruprechtice (1869), Kateřinky (1869), Rochlice (1874), Horní Růžodol (1875), Harcov (1882), Pavlovice (1883), Machnín (1884), Růžodol I (1884), Rudolfov (1885), Pilínkov (1885), Karlinky (1886), Doubí (1895), Krásná Studánka (1898), Horní Hanychov (1901).

Z uvedeného přehledu vyplývá, že jsme sbor s nejmladší historií v liberecké župě, který je do dnešní doby funkční. Mimochodem 18. 6. 1903 byl založen i sbor hasičů v Dolním Hanychově v restauraci „U Dubu“, jehož činnost se však po válce již neobnovila. Hasičská zbrojnice stála v místech dnešní Základní školy. 

Historie sborů je však bohužel zaknihována v dokumentech německé archivace, která je ve většině případech v Čechách nedostupná v takovém rozsahu, aby byla popsána kompletní činnost jednotlivých sborů. Proto historii od založení našeho sboru v roce 1901, kdy sbor byl pod německým vedením a správou se pokusíme vysvětlit z dostupných materiálů německého archivu a věstníku německé zemské jednoty v Čechách Mitteilungen auf dem Gebiete des Feuerloschewesens, kde jsou popsány změny a události života sborů v souvislosti s činností liberecké župy č. 2. 

Hasičský dobrovolný sbor (Die freiwillige feuwehr Ober Hanichen) se sešel dne 29. ledna 1901 v hostinci „Zum Walhalle“, kde na základě výzvy velitele liberecké župy pana Wenzela Ischornera a s dobrozdáním starosty obce pana Dr. France Hantschelema byl ustaven jako součást liberecké župy. Velitelem sboru byl zvolen Erns Hermann. Dotace na činnost sboru činila 200,- Kč. Příspěvek pro zemskou jednotu 40,- Kč. 

Z dalších dostupných materiálů vybíráme, že v roce 1905 dotace činila 250,- Kč, (Dolní Hanychov 180,- Kč). V roce 1909 sbor čítal 76 členů z toho 40 přispívajících. Složení 1 velitel, 2 podvelitelé, 18 stříkačníků, 7 lezců, 5 samaritánů a 3 členové. K dispozici byla následující technika: 1 stříkačka ruční, 1x 12m žebřík, nářaďový přívěs, hadicová kára, 2 hákové žebře, 2 hadicové dýchací přístroje.

V roce 1914 konána župní porada v restauraci „Zum Heimatschall“ (zřejmě Domov), kde náš sbor zastupoval velitel Ant. Bschohl. V roce 1921 konáno cvičení na gasthaus „Zur Schonen Nusficht„ (asi pozdější „Na vyhlídce“ - dnešní internát). Družstvo Hanychova v tu dobu již vlastní motorovou stříkačku. V tomto roce (1921) je založena „Německá říšská jednota pro hasičství a službu záchrannou v Československé republice“ – úřadovna v Praze, starosta JUDr. Jan Stanka – advokát v Chebu, náměstek starosty Jindřich Mattoni – velkoprůmyslník v Karlových Varech. Jednota vykazuje 151 hasičských žup se 3715 sbory a 203.533 členů. I Horní Hanychov je členem Liberecké župy. 

V roce 1938 se sbor stává součástí policie – oddělení požární pod vedením wehrführera Alfréda Leubnera. V tuto dobu a během válečných let má sbor 5 placených inspektorů a 22 dobrovolníků osvobozených od válečných povinností. Působnost sboru je pro území Horního Hanychova, Dolního Hanychova, Karlinek, a Janova Dolu. Technika je uložena v hasičárně v Hanychově a údajně vozidlo pro tento rajon v Janově dole. Činnost sborů byla v tomto období značně omezená, což bylo zapříčiněno německou policejní důsledností a organizovanosti. S odchodem německých organizovaných složek je vesměs stáhnut i veškerý materiál a vybavení, a to i to, které původně bylo dobrovolného hasičstva. S tímto odsunem byly zřejmě odvezeny i veškeré písemné materiály o činnosti sboru, které se do té doby vedly a jsou uloženy v hasičském muzeu v Drážďanech, i když je otázkou, v jakém stavu a rozsahu.

Od roku 1945 se začíná psát úplně nová historie hasičů, kdy původně německý dobrovolný hasičský sbor vytvořený na ochranu obce v roce 1901 přechází při osídlování pohraničí do rukou českého velení a do sboru vstupují čeští občané, z nichž někteří mají zkušenosti s práci v hasičských sborech z českého vnitrozemí. Dne 18. 11. 1945 byla ustanovena župa lužicko-ještědská, kam organizačně spadaly i hasičské sbory na území dnešního Liberce. V čele župy byl velitel libereckých hasičů Václav Reiter. 

Postupně jak přicházejí noví osídlenci, je obnovována činnost hasičských sborů i na území dnešního velkého Liberce. V roce 1947 jsou na území dnešního Liberce kromě profesionálního sboru i sbory v samostatných obcích Rudolfov, Kateřinky, Doubí, Horní Růžodol, Vratislavice, Pilínkov, Machnín, Harcov, Růžodol I. Vesec, Karlinky a Horní Hanychov. V tomto roce má město Liberec 50 000 obyvatel a chrání je 60 profesionálních hasičů a cca 220 dobrovolných hasičů v sousedních obcích – dnešních čtvrtích. 

Sbor Hanychovských hasičů byl od počátku znovuzřízení velmi aktivní, a tak se nemohl nezúčastnit dne 8. května 1949 atrakce, která se konala na jeho území na počest dne vítězství nad fašismem a to cvičení s dálkovou dopravou vody na Ještěd. V tu dobu však vybavení hasičského sboru v Hanychově bylo takřka nulové, protože po německé jednotce nic nezbylo, a tak se do cvičení sbor zapojil hlavně manuální prací, a to zřízením čerpacího stanoviště a vybudování vodního zdroje. K tomu bylo použito přehrazení potoka pod dolní stanicí lanovky u restaurace „Pod lanovkou“. Výškový rozdíl mezi zdrojem a vrcholem Ještědu byl 392 m. Dopravní vedení bylo taženo přímo pod trasou lanové dráhy. Na jeho vytvoření bylo použito 70 dílů hadic B a devět čerpadel. Časově byla voda dopravena na vrchol za 3,5 hodiny, což na tehdejší dobu byl mimořádný výkon, když připomeneme, že v tehdejší době bylo použito u vodního zdroje čerpadlo o výkonu 1600 l/min a dále přenosná čerpadla PS 8, která byla na svá místa umístěna z 3 přístupových míst a to od dolní stanice lanové dráhy, dále stezky k 1. sloupu (dnešní televizní cesta) a ze silnice na Ještěd jak směrem dolů ke 2. sloupu, tak i směrem k vrcholu. Přetlakové ventily a spojovací prostředky v tehdejší době nebyly, a tak není divu, že při tak náročném cvičení s převýšením takřka 400m docházelo k praskání hadic, většinou použitých a zděděných po německých jednotkách.

Z použitých 70 dílů hadic tehdy 25ks popraskalo došlo k poruchám 2 čerpadel. Poruchou nebo zastavením čerpadla vzrostl tlak u nižšího čerpadla až o 10 atm, nemluvě o tlakových rázech, a tak se stalo, že z celkové dálky vedení 1400 m několikrát voda kompletně vytekla. To se například stalo, když už zbývalo k výstřiku pouhých 20 m a sboru hasičů z Doubí se porouchalo čerpadlo a tlakovým rázem praskla hadice u dolní stanice lanové dráhy a mohlo se plnit znovu.

Uvedenou atrakci si sbor zopakoval dne 8. května 1973 v celookresním cvičení, kdy bylo použito kyvadlové dopravy vody cisternami na Výpřež a odtud hadicovým vedením dvojité B po silnici až na vrchol. Cvičení bylo ztíženo tím, že na vrcholu ležel ještě sníh. Dopravní vedení měřilo 2060 m a k nepřerušené dopravě vody bylo zapotřebí 12 cisteren a 6 čerpadel.

Z poválečné doby se zachovaly veškeré knihy zápisů s údaji z členských, výborových i výročních schůzí. Z jejich zápisů vybíráme pro každý rok nějakou zajímavost.

1946 - dne 28. 1. 1946 první ustavující schůze členů na které byly přiděleny resp. dohodnuty funkce při obnovení činnosti sboru, za přítomnosti 20 hasičů zvolen prvním starostou bratr Papírník, velitelem Štajner, sbormistr Mužák, jednatel bratr Přibyl.

1947 - 25. 1. 48 valná hromada, na které br. Štajner podal zprávu za roky 1946 - 47, sbor čítal 29 členů - přítomno 26.

1948 - Byly řádně zvoleny nové funkce ve sboru, a to starosta br. Kinský, náměstek Medek, pokladník Žák, jednatel Přibyl, velitel Štajner, velitel II. Šrytr, cvičitel Horáček, vzdělavatel Kryštof, strojmistři Mužák, Svoboda a Pažout, revizoři Špringr a Matucha, samaritánka Štajnerová, první veřejná zábava hasičů.

1949 - sbor nemá dosud žádnou výstroj ani výzbroj, projednána koupě staršího auta s bratrem Mužákem od Poštovního úřadu, zakoupeno čerpadlo PS 6 a automobil Phenomen.

1950 - bratr Chaloupka kooptován do výboru jako cvičitel, za starostu zvolen bratr Smetana, velitel Mužák, družstvo se zúčastnilo cvičení v Doubí, kam šlo pěšky, první organizovaný zájezd hasičů – do Frýdlantu, první ples hasičů - v novém sále „U Charvátů“, zakoupena žárovka na ohřívání agregátu v zimě.

1951 - 1. 4. valná hromada „U Charvátů“ – příjem do pokladny byl 132.000,- Kč., Starostou zvolen br. Smetna, velitel Mužák, pořádán „Jarní vínek“ u Charvátů dne 11. srpna.

1952 - za velitele jmenován br. Chaloupka.

1953 - v zápisech chybí, ale byl vydán nový zákon „O požární ochraně“ – mění se Hasiči za Požárníky.

1954 - starostou zvolen s. Pavlů, velitel Přibyl, započato s práci s mládeží – založena funkce vychovatele mládeže, kterou byl pověřen br. Štajner, přiděleno nové čerpadlo PPS 8, byl založen závodní sbor hasičů ve firmě „U Hejduků“, asistenční služba hasičů při lyžařských závodech, ocenění práce sboru krajským výborem – knihou.

1955 - první uspořádání stavění máje „u požární zbrojnice“ a pálení čarodějnic „pod kaštany“, poté zábava v Domově, kácení máje a následná zábava v restauraci „Pod Lanovkou“. Započato s opravou – rozšířením požární zbrojnice o klubovnu, šatnu a sociální zařízení, starostou Přibyl, velitelem Sucharda (až do roku 1980), obdrženo Čestné uznání OIPO Liberec, družstvo žáků 1. místo v krajské soutěži, mužstvo mužů si vybojovalo postup do krajské soutěže v r. 1956.

1956 - zimní výcvik družstev v tělocvičně, první preventivní prohlídky v obci, pořádání „Anenské zábavy“ v Domově, družstvo mužů v krajské soutěži na 2. místě.

1957 - p. Chaloupka přebírá funkci pokladníka za p. Žáka, který se odstěhoval, stav členské základny: 29 mužů z toho – 11 neplatících (výbor), soutěže – žáci 2. místo, děvčata 3. místo – odměna 10 dkg bonbonů, pro mládež vybudován stanový tábor v Hamrech.

1958 - do funkce předsedy zvolen p. Rázl, tradiční ples – vstupné 5,- Kč, vyúčtování prodáno 42 vstupenek = 215,- Kč, zaplaceno za dávky MNV, 120,- Kč zaplaceno za dávky ze vstupenek 90,- Kč, vydáno celkem 210,- Kč = výdělek 5,- Kč, stále pokračuje stavba zbrojnice.

1959 - založeno družstvo žen, dokončení rekonstrukce zbrojnice.

1961 - přiděleno vozidlo Mercedes.

1962 - do funkce předsedy zvolen p. Halíř Svatopluk.

1963 - ustanoveno nové družstvo dorostu a dorostenek z děvčat z internátu, požár Ještědu – účast 7 osob, za předsedu p. Halíře, který služebně odjíždí do zahraničí zvolen p. Rázl.

1964 - Josefovská zábava, 1. místo v okresní soutěži.

1965 - P. Přibyl oceněn bronzovou pamětní medailí, soutěžní družstva 1. a 2. místo, ruší se závodní jednotky (u nás ve škatulkárně).

1966 - každoroční přednášky na škole – účast 115 dětí, výměna automobilu Mercedes za TATRA 805, v prosinci zvolen předsedou p. Halíř Svat.

1967 - poprvé proveden sběr šrotu, společně s OB a zisk na půl, okresní soutěž v Karlinkách – muži 1. místo, účast na oslavách 100 let hasičů v Českém Dubu, účast na svatbě p. Klimeše v dobových uniformách.

1968 - soutěž muži 1. místo v okrsku, 10. v okrese, ustanoveny okrsky – Sucharda velitelem okrsku, Halíř Jirka okrskový strojník, naše kapela hraje na svatbě J. Halíře v Lovosicích, zrušeny místní jednoty a ustanoveny Sbory, přidělení vozidla T 805 DVS 8 speciál od OVPU.

1969 - na výroční schůzi omlazen výbor o 5 nových mladých členů (Klimeš, Halíř J., Malinský, Kydlíček, Vosička) tj. 50%, z řad odešel Josef Viták starší, pořádán „veselý silvestr“ pro členy v Domově.

1971 - Sbor hodnocen jako nejlepší z města, přidělena nová PPS 12, uděleno 8 odznaků „Vzorný požárník III st.“, pořádán „Dětský den“, zájezd Dvůr Králové – Safari, a Dobrošov – pevnost, cena 20,- Kč, požár hotelu „Radnice“ účast 12 lidí.

1972 - organizován výlet pro děti na Safari v rámci MDD, vyhodnocení o nejlepší PS v okrese: 1. Hanychov 5.000,- Kč., 2. Chrastava, 3. Nové Město p. Smrkem., p. Jiří Halíř odchází do Ústí nad Labem dělat krajského velitele, schválena výstavba požární zbrojnice.

1973 - změna názvu na Základní organizace Svazu PO, oslavy 75 let p. Přibyl – hraje naše hudba, zájezd do Znojma.

1975 - oslavy 70 let p. Šlapák, 65 - Smetana, 60 - Lánský, p. Jiří Halíř jmenován velitelem veřejného požárního sboru v Liberci, pořádání MDŽ na Paloučku, přijmutí Nováka Libora za člena sboru.

1976 - do sboru vstupuje p. Lánský Jiří, schválena výstavba v akci Z.

1977 - počátek výstavby požární zbrojnice, přidělení vozidla P-V3S, převedeno od SNB.

1978 - odešel p. Lánský Josef, p. Chaloupka se vzdává funkce pokladníka, nový pokladník zvolen Lánský Jiří.

1979 - pokračuje výstavba PZ – drží se týdenní služby, udělena plaketa Měst NV za práci na zbrojnici, hudba hraje na oslavách 60 let u p. Chaloupky a Nováka, oslavy MDŽ v Berlíně.

1980 - soutěž o odevzdání sena 1. místo v okrese - 155 q, výtěžek z plesu rekordních 6.000,- Kč, umístění na 2. místě ve sběru šrotu - odměna 2.000,-, velitel Sucharda se vzdává funkce - nový velitel Lánský Jiří, nový pokladník Kydlíček V. Uděleno pochvalné uznání OV SPO za aktivitu při výstavbě.

OTEVŘENÍ nové požární zbrojnice 20. prosince 1980.

1981 - obsazení zbrojnice domovníkem - p. Melichar Jiří, krajská soutěž ve sběru šrotu – 4. místo = 400,- Kč, tajný dvoudenní zájezd do Znojma.

1982 - J. Halíř zajistil finanční dar od Čs. Pojišťovny na vybavení zbrojnice ve výši 40.000,- Kč a 80.000,- na nové vozidlo, Zájezd do sklářského a hasičského muzea, okresní soutěž – dorost z internátu 1. místo, pořízení vozidla P-V3S do rozpočtu sboru,

1983 - Přidělení vozidla CAS 25 Š-706 RTHP, požadavek na prodloužení hřiště, vybavení kuchyňky – zakoupen sporák, el. kamna, vysavač, pingpongový stůl, zájezd do Prahy do Lucerny na „Lesanku“, přijaty 2 ženy do výboru, členská základna 51 členů, na požárnickém plese nám hraje hudba hasičů z Vratislavic, na oslavě MDŽ – hraje našim ženám naše hudba hasičů, tradiční pálení čarodějnic se zábavou „Na paloučku“, pořádáme zájezd do hasičského musea v Přibyslavi a do Průhonic, zavedení nové kroniky sboru - kronikářka zvolena pí. Faltusová, ZO má 54 členů.

1984 - při příležitosti oslav 120 let PO v ČR oceněno několik členů pamětnými listy a čestnými uznáními, zrušeno vozidlo Tatra 805 DVS 8.

1985 - den otevřených dveří v hasičárně – návštěva 356 dětí, státní vyznamenání k 40. Výročí osvobození obdrželi p. Lánský, Novák J. a Halíř Sv. 18. 6. navštívili požární zbrojnici členové OV a KV SPO s požárníky z NSR, starosta Sv. Halíř se dožívá 60 let. Celý výbor jel na návštěvu na nově restaurované historické stříkačce. Zájezd Frýdlant, Hejnice, Boskovické jeskyně. Další zájezd na Jižní Moravu na Macochu a vinný sklípek v Blatnici. Zakoupena sekačka.

1986 – Oslavy narozenin – Franc 80 let, Šír 80 let, Kopecký 60 let, Selingr 55 let, zajištění oslav pionýrského dne u radnice, zájezd na výstavu Den zvířectva a květin Žíreč 86 a Safari ve Dvoře Králové. Účast na I. ročníku „Memoriálu Luboše Petáka“, družstvo mladších žáků – 1. místo v okresním kole „Hra Plamen“, zahájení výstavby hřiště hasičů ve Vratislavicích, zájezd do divadla v Karlíně a další na jižní Moravu, rok ukončen „Silvestrovskou zábavou v restauraci „Berlín“.

1987 - Na dni otevřených dveří – účast 426 dětí, účast hasičů na pochodu Ještěd – Kozákov, loučíme se zakládajícím členem p. Mužákem.

1988 - Podpoření „Šance pro 3.000.000“ – na akcích hasičů se nebude kouřit! Na tradiční ples se poprvé peče a zdobí perník – výtěžek z plesu 3.500,- Kč., kupuje se el. trouba, zájezd na výstavu „Země živitelka“ v Českých Budějovicích, v soutěži o „Pohár Města“ stavíme dvě družstva, asistence na Rallye Škoda Bohemia.

1989 - Rozloučili jsme se s vedoucím hudební skupiny, naším členem p. Rybářem, čímž se nám naše hudba kompletně rozpadla. Opouští nás br. Šír a Šlapák V. Zájezd do Německa na Berlínská jezera a pro děti do Českého ráje. Soutěž muži 1. místo okrsek a 3. místo v okrese.

1990 - Změna názvu organizace na „Sbor dobrovolných hasičů“ organizace má - 39 mužů a 11 žen, tajný výlet do Bakova nad Jizerou. Organizujeme okresní kolo soutěže na hřišti, děvčata – 5. místo, chlapci 3. a 7. místo, soutěž „PO očima dětí“ 1. a 2. místo (Kočová, Kučera), zakoupen fotoaparát a nářadí.

1991 - Rok oslav 90 let trvání sboru, velitel p. Lánský se dožívá 50 let. První oficiální ukázka historického hašení, hřiště „Na spáleništi“ svěřeno do péče a užívání hasičům, zakoupeny 2 ks akcií Hasičské pojišťovny.

1992 - SDH v Chrastavě zřizuje muzeum – přispíváme částkou 300,- Kč a připravujeme techniku k výstavě. Jirka Halíř se stává opětovně velitelem profesionálního sboru hasičů, po dvouleté přestávce znovu pořádáme „Hasičský ples“ v nově otevřené restauraci „Na paloučku“, ale také bohužel poslední. 19. 2. požár restaurace „Sport“, loučíme se s dlouholetým velitelem p. Suchardou – členem od roku 1954, u příležitosti výročí 130 let založení hasičského sboru v Žitavě se zúčastňujeme soutěže s historickou stříkačkou a ve velké konkurenci získáváme 3. místo a sud piva. Ukázka historického hašení při příležitosti otevření nového objektu OVPÚ. Domovník se stává členem profesionální jednotky hasičů v Liberci.

1993 - Do sboru vstupuje nový člen a harmonikář p. Šlosiarik profesionální hasič. A hned ho využíváme na oslavu narozenin p. Šlapáka 50 let. Zajištění asistenční služby při ohňostroji – otevření horského hotelu Ještěd. Náš člen p. Žák se dožívá 90 let. Organizujeme okresní kolo soutěže mládeže „Plamen“.

1994 - Funkci velitele pověřen p. Melichar, účast na námětovém cvičení na radnici, poprvé v historii jsme skončili v soutěži (Sv. Florián) na posledním místě, vynahradili jsme si to na „Memoriálu L. Petáka“ - 1. místo, tajný výlet – tentokrát pěšky do restaurace „Na ořechovce“, Jubilea – Chaloupka a Novák 75 let.

1995 - mladí požárníci 2. místo v okresním kole, starosta Sv. Halíř oslavuje 70 let, opouští nás dlouholetý člen Josef Novák ve věku 76 let, organizujeme okresní kolo soutěže mládeže „Plamen“. Rok ukončujeme slavnostní schůzí v restauraci „Berlín“ s manželkami, které trpí naší častou nepřítomností doma.

1996 - Na valné hromadě provedena sbírka na dostavbu muzea v Chrastavě, v rámci brigád započato s výstavbou kuchyňky z uhelny, protože jsme začali topit plynem. Provedena „Jiříkovská veselice“, protože ve sboru a hlavně výboru je značná převaha Jiříků. (Melichar, Halíř, Lánský, Šlapák), vítězíme opětně v „Memoriálu L. Petáka“ – 1. místo. Jednatelka a kronikářka p. Faltusová slaví 60 let. Dokončena rekonstrukce historické stříkačky pro muzeum v Chrastavě – motorová PS 8.

1997 - Členská základna 45 členů – z toho 12 žen, 3 ženy se přihlásily za nové členky Melicharová Jana, Jirásková Jana a Pavla. Rozloučili jsme se s Vaškem Hlaváčkem, oslavy 50 let: Kydlíček, Halíř, Kydličková, Klimeš, Vosička, Porš, M. Louda – 60 let, účast na slavnostním otevření muzea hasičů v Chrastavě, Soutěž „Memoriál L. Petáka“ – 2. místo. Rok končíme zase v Berlíně posezením s manželkami.

1998 - Soutěž Sv. Floriána – mládež 1. místo, dospělí 2. místo, do bezplatného pronájmu a správy dostáváme hřiště „Na spáleništi“, ukázka historického hašení na „Chrastavských slavnostech“, v naší zbrojnici jako tradičně se konají volby, Oslavy - 95 let p. Žák - návštěva v domově důchodců, 50. let Pepík Viták, Memoriál L. Petáka - zase 2. místo, ukázka historického hašení na oslavách založení 135 let Libereckého profesionálního hasičského sboru. Sbor obdržel čestné uznání Ústředního výboru Hasičů.

1999 - Oslavy – 80 let bývalého pokladníka p. Chaloupky, 50 let velitele p. Melichara a Tonda Jiřík, opouští nás Pepa Viták. Historickou techniku zapůjčujeme do Severočeského muzea na výstavu, historické hašení předvádíme na oslavách 100 let ve Světlé pod Ještědem.

2000 - Starosta byl oceněn nejvyšším vyznamenáním – řádem „Svatého Floriána“. Ustanovena komise pro oslavy 100 let sboru ve složení Halíř Jiří, Lánský Jiří a Hurych Slávek. Ukázka historického hašení u příležitosti oslav 130 let hasičů v Hrádku nad Nisou a oslav v Křižanech.

2001 – oslava 100 let trvání sboru dobrovolných hasičů v Liberci Horním Hanychově.